Požární bezpečnost staveb a elektrické rozvody
Závady elektroinstalace jsou podle aktuálních statistik nejčastější příčinou požáru budov. Jaké zákony a vyhlášky upravují požární bezpečnost? Jaký postup je nutné dodržet při požárním zásahu? Co podle vyhlášky patří mezi bezpečnostní zařízení? A jaké jsou výhody a nevýhody normových nosných tras? Odpovědi na otázky a další informace se dozvíte v článku autorizovaného inženýra Jiřího Horáka.
Tým portálu Elektrika,
ze dne:
14.11.2014
reklama
Požární předpisy
Kvalitní návrh a následné provedení elektroinstalace jsou z pohledu požární bezpečnosti objektu velmi důležité. Vždyť závady elektroinstalace jsou podle aktuálních zdrojů důvodem k zahoření a následnému požáru budov na prvním místě statistik. Starší bytové domy, panelové domy a také administrativní budovy jsou v tomto ohledu nejrizikovější. V mnoha případech to ale není závada daná stárnutím zařízení ale chybný návrh už v době montáže.
Požadavky na provedení elektroinstalace z pohledu požární bezpečnosti jsou bohužel v mnoha případech skryty v předpisech a normách, které na první pohled nemají s elektrotechnikou nic společného. A znalost těchto norem a vyhlášek pracovníky v elektrotechnice je často malá. Bohužel zase naopak požární specialisté často neznají elektrotechnické normy a tak se požadavky buď kříží, nebo opakují.
Zákony a vyhlášky upravující požární bezpečnost
Zákon o požární ochraně č. 133/1985 Sb. v platném znění (poslední novela z roku 2013) je základním zákonem upravujícím oblast požární bezpečnosti. Tento zákon stanoví obecné povinnosti všech osob na poli požární ochrany. Stanovuje klasifikaci prostor z hlediska požárního nebezpečí a ukládá majitelům a provozovatelům těchto prostor povinnosti. Ukládá všem osobám povinnost podílet se na požární prevenci a pomoci při zdolávání požáru. Stanovuje vysoké pokuty za porušení těchto povinností.
Za připomenutí stojí ustanovení §5 odst. 1 písm. c), kde je uvedena povinnost pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby – dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností. Jde často o způsob instalace, dohled nebo dozor během provozu a systém údržby.
Mezi povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob (§6) patří zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a to ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení. Dále mají povinnost stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami zařízení, pokud to není stanoveno právním předpisem (citována je např. vyhláška č. 50/1978 Sb.) a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací.
Na doplnění ustanovení §17 odst. 3b – fyzická osoba nesmí provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy.
Vyhláška 246/2001 „O stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru“ (vyhláška o požární prevenci) upřesňuje provedení požadavků tohoto zákona.
Stanoví podmínky požární bezpečnosti, vybavení prostor prostředky požární ochrany a stanoví požadavky pro návrh a realizaci staveb. Definuje Požárně bezpečnostní zařízení a upravuje požadavky na jejich instalaci a provoz. V §10 jsou obsaženy požadavky na projektování, montáž a kontrolu provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení. Stanoví způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti a posuzování požárních nebezpečí. Je základem pro vypracování Požárně bezpečnostního řešení stavby dle §41 této vyhlášky.
Vyhláška 23/2008 Sb. (ve znění vyhl. 268/2011) o technických podmínkách požární ochrany byla vydána dle zmocnění §24 odst. 3 Zákona o požární ochraně č. 133/1985Sb. Účelem je stanovit technické podmínky požární ochrany při navrhování, výstavbě a užívání staveb. Tato vyhláška obsahuje konkrétní požadavky na provedení elektroinstalace. V příloze 1 uvádí seznam norem, dle kterých je nutno se řídit. Tyto normy se tedy stávají závazné! Jsou to vesměs normy řady ČSN 73 08xx. Zde se již ukazuje propast požárních a elektrotechnických požadavků, protože zde nejsou uvedeny žádné elektrotechnické normy, např. řady 33 2000.
Struktura norem
Při návrhu elektroinstalace musí být dodrženy předně normy určující bezpečnost elektrických zařízení, to je ČSN řady 33 2000-4-xx, 33 2000-5-xx, 33 2000-7-xx a ostatní základní obecné elektrotechnické normy. Je také nutno dodržet požadavky norem určující provedení instalace v náročném prostředí a předmětových norem. Zejména:
- ČSN 33 2000-4-42 ed.2:2012 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-43: Bezpečnost - Ochrana před účinky tepla
- ČSN 33 2000-4-43 ed.2:2010 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-43: Bezpečnost - Ochrana před nadproudy
- ČSN 33 2000-4-482 :2000 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 4-43: Bezpečnost - Ochrana proti požáru v prostorách se zvláštním rizikem nebo nebezpečím.
- ČSN 33 2000-5-52 ed.2:2010 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení – Elektrická vedení
- ČSN 33 2000-5-56 ed.2:2010 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení – Zařízení pro bezpečnostní účely
- ČSN 33 2000-5-51 ed.3:2010 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení - Všeobecné předpisy
- ČSN 33 2312:1986 Elektrotechnické předpisy – Elektrické zariadenia v horľavých látkách a na nich --- novela bude v roce 2014
- ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb (dále jen „PBS")- Nevýrobní objekty
- ČSN 73 0804 PBS-Výrobní objekty
- ČSN 73 0833 PBS-Budovy pro bydlení a ubytování
- ČSN 73 0835 PBS-Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče
- ČSN 73 0831 PBS-Shromažďovací prostory
- ČSN 73 0845 PBS-Sklady
- ČSN 73 0873 PBS-Zásobování požární vodou
- ČSN 73 0818 PBS-Obsazení objektu osobami
- ČSN 73 0842 PBS-Objekty pro zemědělskou výrobu
- ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci
- ČSN 73 0843 PBS-Objekty spojů a poštovních provozů
- ČSN 73 0848 PBS - Kabelové rozvody
- ČSN 27 4014 změna Z1 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů - Zvláštní úpravy výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů - Evakuační výtahy
- ČSN 73 0875 PBS - Stanovení podmínek pro navrhování elektrické požární signalizace v rámci požárně bezpečnostního řešení
- ČSN 34 2710 Elektrická požární signalizace - Projektování, montáž, užívání, provoz, kontrola, servis a údržba
Je dobře, že se připravuje novela této řady norem, která v nové ČSN 73 0895, shrne požadavky požárních předpisů a norem do této jedné normy. Zatím probíhá malá novelizace norem řady 73 08xx, vyvolaná vyhl. 268/2011Sb. novelizující původní vyhl. 23/2008 dle které byly tyto normy napsány.
Požárně bezpečnostní řešení
Základním dokumentem, který stanový požárně bezpečnostní požadavky na dané stavbě je Požárně bezpečnostní řešení zpracované dle §41 Vyhlášky 246/2001 „O stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru“ (vyhláška o požární prevenci). Zpracovat ho může pouze osoba k tomu oprávněná, požární specialista.
Požárně bezpečnostní řešení je součástí dokumentace pro stavební řízení. Jeho první varianta ale musí být již podkladem pro vypracování dokumentací technického vybavení budovy, tedy i projektu elektroinstalace. V průběhu zpracování dokumentace stavby se Požárně bezpečnostní řešení zpřesňuje. Neplatí, že je to dokument zpracovaný jednou na počátku tvorby dokumentace. Například dle ČSN 730802 dojde-li k tomu, že v určitém úseku bude hodně kabelů a tím i více hořlavých hmot (více než zmíněných 0,2kg na m3), musí požární specialista toto množství započítat do požárního zatížení a může dojít k tomu, že se změní požadovaná požární odolnost úseku a bude nutno například změnit (zesílit a tím zdražit) nosné stavební konstrukce, použít dražší nosné konstrukce ale hlavně - musí být vypracována změna Požárně bezpečnostního řešení.
Požárně bezpečnostní řešení je základem návrhu elektroinstalace. Na jeho základě zjistíme stupeň požární bezpečnost požárního úseku nebo úseků, kudy bude procházet kabelová trasa. Stupeň požární bezpečnosti se stanoví na základě výpočtu požárního rizika, konstrukčního systému stavby a její výšky. Na základě požární bezpečnosti Požárně bezpečnostní řešení stanoví dobu, po kterou musí kabelová trasa vydržet v případě požáru. Na základě tohoto údaje zvolíme nosný systém a kabely s požadovanou odolností (15, 30, 60, 90 nebo 120minut).
Požární zásah
Požadavky na technická zařízení
Při návrhu elektrických rozvodů pro napájení technických zařízení pro požární zásah je nutné znát i logiku jejich užití. Vědět kdo je bude využívat v jaké fázi požáru a dle toho navrhnout jejich funkci a umístění.
Zjednodušený postup činnosti při požárním zásahu
Jako příklad vezmeme požár v administrativní budově a budeme uvádět pouze činnosti s vazbou na technická zařízení napájená elektrickým napětím.
- Byl zjištěn požár na chodbě
- Z recepce je požár nahlášen na ohlašovnu požáru
- V recepci je stlačeno tlačítko CENTRALSTOP – dojde k vypnutí elektrických rozvodů mimo rozvody pro napájení Požárně bezpečnostní zařízení – Nesmí dojít k vypnutí tlačítka TOTALSTOP, protože tím by se znemožnila nebo ztížila evakuace!
- Probíhá evakuace osob únikovými cestami a evakuačními výtahy
- Byly aktivovány ventilátory pro odtah kouře z únikových cest
- Byly uzavřeny požární uzávěry – např. dveře na chodbách, pokud jsou v běžném provozu otevřeny.
- Vlastními silami probíhá hašení vodou z hydrantů na chodbě – vodu dodávají čerpadla požární vody napájená z nevypnutého základního zdroje nebo z náhradního zdroje
- PŘÍJEZD HASIČŮ
- Řízení činnosti přebírá velitel zásahu
- Končí hašení pomocí hydrantů na chodbách
- Pokud je ukončena evakuace, velitel zásahu vypne tlačítko TOTALSTOP
- Napájení všech elektrických zařízení včetně Požárně bezpečnostních zařízení je vypnuto, včetně náhradního zdroje
- Dále probíhá hašení prostředky HZS, případně jsou využívány suchovody, posilovací čerpadla u vysokých budov a je využívána voda z požární nádrže, pokud je v blízkosti vybudování
Požárně bezpečnostní zařízení
Požárně bezpečnostní zařízení (dále jen PBZ) podle §1d vyhlášky č. 246 Ministerstva vnitra z 29.6.2001 „O stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru“ (vyhláška o požární prevenci) jsou zařízení, systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby, podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení.
Za požárně bezpečnostní zařízení vyhláška stanoví tato zařízení:
- zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace EPS, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požární poplachové zařízení);
- zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy například sprinklery),
- zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla-ZOKT, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),
- zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení);
- zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí,
- zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky),
- náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požáru.
V případě požáru je tedy nutno, aby důležité obvody a obvody PZB zůstaly funkční. Tyto požadavky zahrnují požadavky nejenom na vlastní kabely, ale i na jejich nosné konstrukce.
Rozvody nenapájející PBZ
Dle ČSN 73 0802 čl.12.9.3 se elektrická zařízení, která naslouží k protipožárnímu zabezpečení objektu posuzují pouze tehdy pokud:
- jsou uloženy volně
- a pokud hmotnost izolace vodičů a kabelů v prostoru místnosti nepřesáhne hranici uvedenou v ČSN 73 0802 čl.12.9.3 odst.b
Rozvody mimo únikové cesty
I na volně uložené kabely, které sice neslouží k napájení PBZ a nejsou vedeny na chráněných únikových cestách (CHÚC) ale jsou volně vedeny v prostorách bez požárního rizika, ve zdravotnických zařízeních, v místech kde se shromažďuje velké množství lidí například v divadlech, nebo ve stavbách pro ubytování jsou kladeny požadavky uvedené v části B tabulky v Příloze č.1 ve vyhl. 23/2008Sb v platném znění a v ČSN 73 0848.
Rozvody na únikových cestách
Volně vedené kabely na únikových cestách dle ČSN 73 0802 čl.12.9.3 a dle ČSN 73 0848 musí být třídy reakce na oheň B2cas1,d0. V ČSN 73 0802 čl.12.9.3 je navíc uveden požadavek plnění třídy funkčnosti P15-R, což je v rozporu s ČSN 73 0848 - je to chybou a bude to v nynější revizi opraveno.
Rozvody napájející PBZ
Pro kabely a kabelové trasy napájející PBZ platí požadavky uvedené v části A tabulky v Příloze č.1 ve vyhl. 23/2008 Sb. (v platném znění) a v ČSN 73 0848.
Kabely a kabelové trasy funkční při požáru
Kabel napájející PBZ musí sám o sobě po stanovenou dobu odolávat požáru (musí být ohniodolný), ale stejně musí požadovanou dobu vydržet i příchytka, lávka nebo žlab po kterém je veden. Těmto kabelům a jejich nosným konstrukcím (tj. lávkám, žlabům nebo příchytkám) říkáme KABELOVÝ SYSTÉM. Celý tento kabelový systém pro PBZ musí požáru po stanovenou dobu odolat, musí zůstat funkční, musí tedy vykazovat po stanovenou dobu FUNKČNÍ INTEGRITU.
Použité kabely musí být nejenom ohniodolné, ale nesmějí při požáru vytvářet jedovatý korozivní dým (95% úrazů při požáru je způsobeno ne ohněm, ale otravou jedovatým dýmem.), Mimoto vznikající dým nesmí zhoršit viditelnost při požárním zásahu a nesmějí z nich odkapávat hořlavé kapky.
Nosné trasy normové
Je možno na ně pokládat kabely od všech výrobců, kteří doložili zachování funkčnosti svých kabelů pro normované nosné systémy (což je dnes většina výrobců). Není tedy nutno se vázat jen na určitý druh kabelu nebo výrobce.
Nevýhody:
- Jsou dražší než nenormové.
- Jsou těžší (robustnější)
U těchto systémů je nutno pro určité druhy nosných konstrukcí od určitého výrobce, přiřadit kabel, se kterým výrobce nosného systému zkoušku provedl. Jsou to tedy nosné systémy specifické podle kabelů, které se na ně dají uložit.
Jsou většinou odvozeny od normových systémů. Výrobci buď použijí normovou nosnou konstrukci a na základě zkoušky pro určitou skupinu kabelů od určitého výrobce zvýhodní některé parametry konstrukce (například zvýší dovolené zatížení a u žlabu i povolenou šířku). Nebo vyrobí jinou, většinou vylehčenou a levnější konstrukci, která ještě při zkoušce obstojí. Většinou se jedná o zmenšení tloušťky plechu konstrukce, změnou šířky nebo nosnosti.
Výhody:
- Vyjde levněji než normové systémy
- Zabere méně místa
- Na nosné trase se můžou použít jen vybrané typy kabelů
Tyto rozvaděče musí tvořit samostatný požární úsek. Je důležité, že konstrukce obalu musí odolávat ohni zvnějšku ne zevnitř! Rozvaděč musí být funkční i při požáru. Problémem bývá zajištění odvětrání. Běžné konstrukce rozvaděčů s požární odolností jsou konstruovány s odolností zevnitř, aby chránily např. na únikové cestě proti důsledkům požáru, který vznikl uvnitř rozvaděče.
Autor: Ing. Jiří Horák, autorizovaný inženýr – projekce elektro
Pravidelný sobotní přehled novinek a bonusů z celého portálu Elektrika získáte přihlášením |
TEXT Z OBLASTÍ |
---|
|